Dá se říct, že z čista jasna přišla nabídka, jestli bychom nepostavili stroj pro kamarádovu firmu, který se zabývá výrobou akustických difuzorů a podobných výrobků na zlepšení akustiky ze dřeva. Ještě jsme ani nevěli, co mu vlastně nakonec dodáme, ale odpověď na jeho nabídku byla jednoznačně ANO.
Protože požadavky na obráběcí prostor přesahovaly v jedné ose 1m a hlavně už se jedná o stroj, který by měl být využiván v každodením výrobním provozu, tak jsme se rozhodli využít nebo spíše zkusit postavit konstrukci ze svařovaných ocelových profilů.
Další poprvé na tomto projektu padlo v podobě použití prizmatického vedení na všech osách a také využití ozubeného převodu pastorek hřeben na ose X a Y. U tohoto typu převodu je problém s velkýma vůlema. Proto jsme pro zmenšení vůlí při obrábění použili princip volné kladky na pružině, kdy samotný motor s ozubením je na volno a k ozubenému hřebenu je připevněn přes dotažený šroub na pružině. Díky tomuto často používanému mechanismu se vůle výrazně zmenší.
Největší problémy nastaly při smontování svařovaného portálu k základu stroje. Protože jsem si portál namyslel ve formě svařovaných profilů do tvaru U, tak se i milimetrové nepřesnosti v délce portálu projevili při montáži. Tuto nedomyšlenou technologickou neduhu v příští konstrukci určitě budu chtít odstranit. Naštěstí už vím jak.
Při návrhu by měl konstruktér vždy přemýšlet, jak se bude daná součást vyrábět a v návaznosti na to, musí počítat s nějakou přesnosti danou technologií výroby. Proto například součísti, které jsou svařované, nikdy nebudou mít přesnosti, jakou docílite při obrábění apod.